O windsurfingu v Brně

rapid_logo.gifV Jihomoravském kraji byla místem zrození a centra vývoje WS Brněnská přehrada. Historické prvenství plavby získal bezesporu Jindřich Klestil, který rozbalil svoje ?fidlátka? na břehu dne 12. srpna 1974 a předvedl hrstce náhodných diváků první úseky jízdy. U kolébky WS pak stála ještě tato čtveřice: Vladimír Fiala, Gusta Štěpánský, Franta Vlasák a Otakar Zekl, kteří převážně nezávisle na sobě kopírovali, vymýšleli, stavěli a šili.

J. Klestil: Obrovský nadšenec, který za tři týdny od prvního seznámení se s plovákem na stránkách časopisu, vyrazil na vlastním zkonstruovaném plavidle. Konstrukce byla převážně dřevěná, naplněná polystyrenem a olaminovaná, příď a záď masivní dubová, plachta bez vydutí, pět bánů šusťáku ? trojúhelník. Ráhno a stěžeň byly ze dřeva.

Vl. Fiala: Nezapřel v sobě profesionálního dřevomodeláře. Pokračoval s J. Klestilem v rozvíjení konstrukce pomocí filigránských příhradových nosníků a příček. V provedení neměl konkurenta. Výstavní stěžeň, ráhno i prkno mu záviděl každý, kdo jeho ?vercajk? viděl.

G. Štěpánský: Plochý celopolystyrenový plovák s dřevěnou výstuží středu a boků podle francouského časopisu, šusťáková plachta bez sférického tvaru, ploutev a ploutvička z duralu pevně spojena s plovákem. První start provedl v říjnu 1974.

F. Vlasák: Vynikal mistrovským zvládnutím laminováním do formy. Zasloužil se o výrobu prvního dětského surfu. Výborný závodník tehdejšího Jihomoravského kraje, závodník prvního závodu na Jesenici. Závodí za oddíl dodnes.

O. Zekl: Nikdy nezávodil, ale o to víc byl nadšeným propagátorem WS a ochotně zprostředkovával nové informace ze světa i myšlenky svoje vlastní. Teoreticky i prakticky propracoval metodu tvarování polystyrenového jádra plováku a jeho laminaci.

To tedy byla první kapitola,datovaná podzimem 1974 a jarem 1975. Pak se již dala do pohybu lavina dalších nadšenců, nechci uvádět další jména, abych někomu neublížil tím, že bych ho vynechal. Také proto, že materiály našeho oddílu jsou z počátku jeho existence neúplné, nebo úplně schází. Dnes už opravdu nelze určit ani pořadí následovatelů, ani míru jejich podílu na rozvoji WS v Brně i v republice.

Ale ohlížejme se dál. V brzké době brázdily hladinu přehrady v Brně i hladiny ostatních ploch v Jihomoravském kraji stovky, ba tisíce nadšenců. Je proto zcela přirozené, že se skupina těch nejaktivnějších dala brzy dohromady. Tak nadešla dnes již historická chvíle, kdy se na ustavující schůzi prvního moravského oddílu WS sešlo 50 účastníků a dne 25. května 1977 v místnosti OV Svazarmu Brno V v Řečkovicích byl oddíl ustaven při TJ Dyje ? vodní sporty TJ Břeclav. Bylo tomu proto, že KV ani MěV ČSTV v Brně nechtěly a ani neměly zájem o ustavení tohoto oddílu přímo v Brně.

Členové oddílu se okamžitě a s nadšením pustili do činorodé práce. Započalo se dokonce i s výstavbou vlastní loděnice na řece Dyji poblíž Pasohlávek. Ale oči všech se upírali stále k tomu našemu brněnskému ?moři?. Postupně se přemístění oddílu začalo dařit. V prvních počátcích byla pro oddíl i pro vyplouvání surfů vyhrazena část louky za nynější půjčovnou loděk a šlapadel. Později byl zbudován první sklad plováků v blízkosti přístaviště Rokle. Ale to vše bylo stále nedostačující.

Po dlouhých a složitých jednáních s orgány ČSTV se podařilo přemístit oddíl do Brna. Dne 2. června 1983 se již členové oddílu sešli v Brně a ustavili samostatný oddíl WS pod názvem TJ RAPID Brno. Souběžně s tím byla vedena jednání se stranickými a státními orgány města o možnostech získání vlastního pozemku a výstavbě loděnice. I to se po velkém úsilí podařilo a oddíl získal prostor mezi TJ Zbrojovka Brno (oddíl veslování) a přístavištěm Sokolské koupaliště. Za obrovského nadšení, obětavosti a odpracování stovek a tisíců brigádnických hodin našimi členy vznikla loděnice, která patří mezi nejkrásnější v ČR. V pozdějším období byla po bouřlivých diskuzích na členských schůzích schválena výstavba klubovny, která byla zkolaudována a uvedena do provozu v roce ?

Za celou dobu existence oddílu se členové zúčastnili různých pohárových závodů, mistrovství republiky a mezinárodních regat. Oddílem prošla a úspěšně ho reprezentovala celá řada členů. Vzpomenu aspoň ty nejvýznamnější: Antonín Štěpánský, František Vlasák, Marek Ševčík, Lubomír ?., Jana Zeklová, Sylva Fialová-Jadrná, Radka Nedělová, Jiří Koláček a další.

V 90. letech přichází nová generace mladých úspěšných závodníků: Honza Skřepek, Jan Vyskup, Petr Vydra ml. a Petr Kalabis, mistr ČR z r. 2001.

Vedle celé plejády špičkových závodníků oddílu jsou i zasloužilí členové ? mohykáni a závodníci, kteří úspěšně závodí více než 25 let. Chtěl bych uvést aspoň některé: Petr Vydra st., Boris Bronec, Franta Vlasák, Petr Kučera, Mirek Myška.